Nekonvenční směry ve veterinární medicíně

Rostlinné silice jsou hlavním ozdravovacím prostředkem užívaným v aromaterapii. Silice jsou aromatické těkavé kapaliny destilované z mnoha částí rostlin a keřů, včetně květů, listů, kořenů a semen, s výjimkou citrusových olejů, které se lisují za studena z kůry plodů. Chemicky jsou silice bohatou směsí desítek až stovek chemických konstituentů, jádrem jsou terpeny, estery, fenoly, aldehydy, mastné kyseliny, ketony, alkoholy nebo další látky, na ty se poté vá žou další molekuly . Tyto chemické látky rozptýlené ve vzduchu se při vdechnutí do nosu následně rozpouští v hlenu na nosní sliznici a chemicky stimulují čichové buňky. Čichové buňky hlásí dále do mozku změnu v prostředí a mozek na ni reaguje, čímž se ovlivňují další pochody v celém organismu. [1,2] První záznamy o užití aromaterapie ze starověkého Egypta na Ebe r sově papyru, který pochází z 18. dynastie . V současné době nachází aromaterapie pro svou všestrannost široké uplatnění, ať už jako samostatný léčebný prostředek, v

Poskytování adekvátní výživy významně přispívá ke zlepšení klinického, biochemického, buněčného a psychologického stavu pacienta tváří v tvář chorobnému procesu a vedlejším účinkům různých léčebných postupů. Pacientovi je podáváno krmivo ve specifickém množství se specifickým obsahem esenciálních nutrientů pro pokrytí jeho potřeb. Mezi esenciální nutrienty patří bílkoviny, tuky, minerály a vitamíny. Nedostatek těchto látek může způsobit oslabení organismu, což bez zásahu může vést až k rozvinutí onemocnění. [1,2] Tato metoda nachází využití v preventivní a podpůrné medicíně. Vhodná prevence může snížit cenu anebo urychlit léčbu. Metoda může být využívána zároveň s jiným způsobem léčby. [2] Doplnit si vzdělání v této oblasti lze v mnoha kurzech zprostředkovanými různými zahraničními organizacemi např.: Northeast Seminars, The Academy of Natural Health Sciences, The American College of Veterinary Nutrition, a další. Každá organizace dokládá získané vzdělání vlastním certifikátem, mů

Název chiropraxe pochází z řeckého výrazu pro ruku a léčbu, tj. léčba prováděná rukou. Je definována jako umění a věda o diagnóze a korekci poruch mezi nervovým systémem a míchou cestou manuální manipulace. C hiropraxe se zabývá vztahy mezi strukturou, především páteří, a funkcí, především nervového systému, těla, protože tento vztah může ovlivnit stav pacienta . N arušení poměrů mezi obratli a jejich připojenými strukturami z chiropraktického pohledu vede k poruše normální biomechanické a neurologické funkce. K odstranění kloubních blokád je využíván specifický hmat, který účinně navrátí hybnost a funkčnost kloubům. Následně dojde díky správné funkci nervového systému k optimalizaci celkového zdravotního stavu. [1 , 2 , 3 ] Moderní praxe oboru byla založena Daniel em David em Palmer em v roce 1885. Ten také j ako první definoval předpoklad, že vychýlení jakékoliv části kostry může vést k tlaku na nervy. Od té doby se tento obor dále rozvíjel a stal se součástí specializované lé

Tato metoda je postavena na představě, že podstata každého jevu má charakter vibrací, a že existuje rezonance mezi frekvenční povahou určitých jevů a některými aspekty pacientovy povahy, kterou je možné využít k obnovení její harmonie. Dalším důležitým principem v tomto přístupu je, že stavy mysli jsou primární příčinou chorob a onemocnění. Nejznámějším prostředkem používaným touto metodou jsou Bachovy květové esence, ale existuje mnoho jiných přípravků s podobným účinkem. Květové esence jsou nearomatické, tekuté tinktury, které se připravují tak, aby v sobě zachovaly energetický otisk neboli životní sílu konkrétní rostliny či květiny. Esence se pomocí své frekvence synchronizující s frekvencí pacienta, obnovují rovnováhu a zlepšují stav zvířete po  fyzické i  mentální stránce. [1,2] Zakladatelem této metody byl britský lékař Edward Bach. Ve třicátých letech dvacátého století vytvořil sestavu 38 bylinných tinktur, kterou považoval za úplný léčebný systém. Ke konci dvacátého stole

Herbální medicína, někdy také označována jako fytoterapie, je založena na užívání rostlin a extraktů z nich. S přístupem k bylinám je spojováno několik filozofií, tradiční čínská medicína, ajurvéda a tzv. západní fytoterapie. Každá z těchto filozofií přistupuje k užití rostlin různým způsobem. Obecně se dá říct, že platí, čím je metoda starší, tím více převažuje uplatnění tradice a zažitého užívání bylin nad vědeckým přístupem. V současnosti probíhá rozsáhlý výzkum účinných látek obsažených v rostlinách za účelem jejich extrakce a možnosti pozdější syntetizace. Bohužel se ukazuje, že některé aktivní látky izolované z rostliny přichází o své účinky nebo se stávají toxickými. Velmi důležitou oblastí herbologie je tedy zpracování bylin. Léčivé rostliny bývají podává ny jako čajové odvary, čajové nálevy, prášky atd. [1, 2] Tato metoda je lidmi využívána velmi dlouho díky své dostupnosti. V dnešní době se fytoterapie jednak využívá k léčbě poměrně širokého spektra zdravotních problémů zv

Základním principem v homeopatii je „podobné se léčí podobným“. Tedy látkou, kterou je v nezředěném stavu možné onemocnění vyvolat, lze onemocnění ve vhodně zředěném stavu léčit. Léčba probíhá podáváním homeopatických léků, což jsou mnohonásobně zředěné (potencované) látky rostlinného, živočišného nebo minerálního původu. V současnosti se používá více než 3000 látek. Lék je vybírán na základě celkového stavu zvířete, v potaz jsou brány i zdánlivě nesouvisející příznaky. Cílem homeopatické léčby je pomoci pacientovi obnovit jeho samouzdravující schopnosti a v budoucnu mu usnadnit vypořádávání se s infekcí. Homeopaté vypozorovali, že čím více je látka zředěna tím je léčba účinnější. Tento koncept se také zdá být opačný k logice, ale nedávn ý výzkum v oblasti biochemie ukázal, že velmi zředěné látky mohou mít silné účinky na tělo. Tuto metodu je možné volně kombinovat s dalšími alternativními i konvenčními způsoby léčby. [1,2] Homeopatie existovala v mnoha formách už ve starověkém Eg

Lasery jsou zařízení, která generují elektromagnetické záření, které má relativně jednotn ou vlnov ou délk u , fáz i a polarizac i . Důvod em , proč se metoda nazývá terapie slabým laserem je fakt, že optimální úroveň dodané energ ie je nízk á. N elze j i srovnávat s jinými formami laser ové terapie, využívanými v ablativní medicíně k řezání a termální koagulac i tkání. K terapeutickým účelům v této metodě bývá užíván laser o výkonu 0,001-0,1 W, o vlnové délce optického záření 300-10,600 nm, frekvence pulsu od 0 do 5000 Hz, intenzita 0,01-10 W/cm 2 a o dáv ce od 0,01 d o 100 J/cm 2 . Mechanismus účinku této terapie stále není přesně popsán. Jedná se o bezbolestnou a neinvazivní metodu jindy také označovanou jako fotobiomodulace. Metoda není založena na tepelném účinku laseru (proto někdy také označován jako studený laser) , ale na fotochemickém účinku, což znamená, že absorbované světlo vyvolá chemickou změnu v buňkách organismu. V yužívá klinicky testované vlnové délky